Chceme–li určit neznámý minerál, měli bychom přezkoušet všechny jeho vlastnosti.
Barva minerálu je způsobena přítomností atomů absorbujících světlo, které jsou součástí jeho vnitřního chemického uspořádání. Pro některé minerály je jejich barva typická ( malachit – vždy jen zelený, lapis lazuli a azurit – jen modrý, síra – je jen žlutá ).
Většina minerálů však obsahuje ve své chemické struktuře stopové příměsi jiných prvků, obvykle kovů, které mění barvu minerálu. (Např. do skupiny berilů, jejíž společné základní chemické složení je křemičitan hliníku a berylium spadá zelený smaragd – přítomnost chrómu, žlutý heliodor – příměs železa, bledě růžový až fialový morganit – obsah manganu.)
U některých prvků se může v jednom krystalu vyskytnout i více barev najednou (např. fluorit, turmalín – byl nalezen pětibarevný krystal).
K určování barvy vrypu se používá keramická vrypová destička z nepolévaného porcelánu. Barva vrypu se v mnoha případech liší od barvy minerálu.
Tvrdost krystalu se porovnává pomocí Mohsovy stupnice tvrdosti. Je to řada 10 minerálů, ve které každý udělá vryp do minerálů uvedených před ním a naopak je poškrábán minerály následujícími po něm.
1. mastek vryp nehtem
2. sádrovec vryp nehtem
3. kalcit vryp měděnou mincí
4. fluorit snadný vryp kapesním nožem
5. apatit obtížný vryp kapesním nožem
6. živec vryp ocelovým pilníkem
7. křemen udělá vryp do skla
8. topaz udělá jednoduše vryp do křemenu
9. korund udělá jednoduše vryp do topazu
10. diamant nejtvrdší známý materiál
Tvary nebo formy krystalů jsou předurčeny jejich vnitřním uspořádáním. Podle tvaru a symetrie jsou uspořádány do sedmi krystalových soustav (viz obrázek č. 1).
1. kubická (krychlová) soustava
Všechny tři osy osního kříže jsou stejně dlouhé a protínají se v pravém úhlu.
Běžné formy : krychle, oktahedron
Minerály : diamant, granát, fluorit
2. tetragonální (čtverečná) soustava
Dvě osy osního kříže jsou stejně dlouhé, třetí je delší nebo kratší, všechny se protínají v prvém úhlu.
Běžné formy : čtyřstěnný hranol, tetragonální bipyramid
Minerály : zirkon, rutil
3. hexagonální (šesterečná) soustava
Tři stejně dlouhé osy osního kříže leží v jedné rovině, protínají se uprostřed pod úhlem 120°. Čtvrtá (hlavní) osa může být delší nebo kratší a je kolmá na tuto rovinu.
Běžné formy : hranol, bipyramid
Minerály : smaragd, akvamarín
4. trigonální (klencová) soustava
Tři stejně dlouhé osy osního kříže leží v jedné rovině a protínají se pod úhlem 120°, ne však uprostřed osy. Čtvrtá (hlavní) osa může být delší nebo kratší a je kolmá na tuto rovinu.
Běžné formy : hranol, rhombohedron
Minerály : křemen, safír
5. rombická (kosočtverečná) soustava
Všechny tři osy osního kříže jsou různě dlouhé a protínají se v pravých úhlech.
Běžné formy : rombický hranol, jehlan
Minerály : topaz, peridotit
6. monoklinická (jednoklonná) soustava
Všechny tři osy osního kříže jsou různě dlouhé. Dvě z nich se protínají v jiném úhlu než 90°, třetí je na jimi tvořenou rovinu kolmá.
Běžné formy : hranol, pinakoid
Minerály : jadeit, ortoklas
7. triklinická (trojklonná) soustava
Všechny tři osy osního kříže jsou různě dlouhé, protínají se ve svém středu, svírají vzájemně libovolné úhly, osy nejsou na sebe kolmé.
Běžná forma : pinakoid
Minerály : tyrkys, sluneční kámen
Chování světla po dopadu na krystal závisí na konkrétním chemickém složení a struktuře příslušného minerálu. Vzhled povrchu krystalu určuje množství odraženého světla, které nazýváme lesk. Většina krystalů má lesk sklovitý nebo matný, ve vzácných případech diamantový.
Při průchodu světla krystalem mění světelné paprsky svůj směr. Krystaly patřící do krychlové soustavy a amorfní materiál umožňují průchod světla ve všech směrech se stejným lomem, jsou jednolomné, mají jednoduchou lomivost.
Ostatní materiály jsou dvojlomné. Světlo vstupující do těchto krystalů pokračuje dvěmi cestami, které spolu svírají pravý úhel. Všechny krystaly, řadící se do kterékoli ze zbývajících šesti krystalových soustav mimo soustavu krychlovou jsou dvojlomné, mají dvojitou lomivost.
Štěpnost je přirozená tendence krystalu rozštěpit se. Působí-li se na krystal silou v určitém směru vzniká u štěpného krystalu hladká plocha. U krystalu, který není štěpný (např. křemen) vznikne plocha s nepravidelným povrchem (tzv. fraktura).
Brusiči drahých kovů využívají pravidel štěpnosti při odhadování, jak například nejlépe rozdělit diamant před jeho broušením a leštěním.
Hustotu minerálu je možné přesně stanovit jen pomocí přesných přístrojů. Jen u rud nebo barytu je možné ji odhadnout potěžkáním v ruce nebo porovnáním.